Čtrnáctý vícedeňák - James Bond - tajná mise
26.3.2010 - 28.3.2010
1.den | 2.den | 3.den |
↑ 1.den
Sraz jsme měli jako obvykle u naší krásné nástěnky, a to zhruba o půl šesté. Na srazu jsme chvíli počkali na Jirku a Ruprda v bondovském oblečení. O pár minut později už jsme nastupovali do šaliny směr hlavní nádraží. Zde jsme byli zhruba o třicet minut dřív, tak měl Ruprd aspoň dost času koupit lístky a ve vlaku jsme si mohli zabrat dobrá místa. Zhruba po hodině a třičtvrtě cesty kořeněné Ellyho hláškami jsme konečně dorazili do okolí Třebíče, kde jsme vystoupili a dali jsme se na cestu směr Stařeč. Asi po kilometru cesty nás přepadlo nepřátelské komando, vzalo nám mobily, Lukáše a Jamese Ruprda Bonda. Následně se před námi objevily stany a Jirka nám zavelel, ať se přesuneme nahoru na kopec, kde se utáboříme a ať se na faru pokusíme dostat zítra. Po delší strastiplné cestě bylo konečně objeveno místo na postavení stanů. Stany jsme úspěšně postavili a odebrali jsme se ke spánku. Zhruba po hodině a půl poměrně nekvalitního spánku nás svým křikem „poplach“ vzbudil Jirka. Ukázal nám rukou směr, kde se podle něj stalo něco hrozného. Já jsem ze stanu vylezl jako první a na onom místě jsem byl jeden z prvních. A to, co jsem viděl, mě velice překvapilo. Byl zde havarovaný oddílový favorit a v něm Ondra, Petr, Ruprd a Lukin, kteří potřebovali první pomoc. Po počátečních zmatcích se jim pomoci dostalo a mohli nám říct, co a jak jsme udělali špatně. Naštěstí to bylo jen na nečisto. Pak nám sdělili, že do fary se už můžeme vrátit, ale musíme si dát pozor na ozbrojené hlídky. Postupně jsme rychle sbalili stany a vydali se na faru. První byli Svišti, pak Kamzíci a Mamuti. Pak jsme šli spát.
Joža
↑ 2.den
Budíček byl až v 9 hodin kvůli včerejší noční hře, buzení probíhalo stylově, melodií Jamese Bonda. Místo rozcvičky se hrál „Jogurtbal“ (něco jako lakros, ale s kelímky od jogurtu). Na snídani byly buchty. Po snídani se šlo do společenské místnosti a tam byl test psychiky, hra na uhádnutí toho, co si myslí ostatní a ještě „ty jsi moje milá kočička“, kde ten, co byl uprostřed, se snažil rozesmát někoho, kdo sedí, aby se dostal na jeho místo a ten, kdo sedí, ho musel pohladit a říct ty jsi moje milá kočička, ale nesměl se usmát. Na oběd potom byl bramborový guláš čočko-česneková polévka. Následně byl asi hodinu polední klid. Pak se šlo na fotbalové hřiště a asi hodinu se hrál fotbal. V 5 hodin se začalo se stavbou zbraní z Merkuru. Svišti stavěli pistoli (malou, ale promakanou) a Kamzíci a Mamuti stavěli samopal. V Merkuru byla spousta zajímavých součástek jako točící se motorek, ozubená kolečka a plno různých součástek, takže spíš než stavbě zbraní se většina věnovala kombinováním všelijakých součástek, ze kterých vzniklo plno blbostí. Takže o zábavu bylo postaráno. Stavbu zbraní vyhráli Kamzíci, druzí byli Svišti a třetí Mamuti. K večeři byly celkem rozvařené nudle s kečupem a sýrem, večeři hodně lidí přirovnalo k „faktoru strachu“. Další hra byla Parlament, který se hrál víc než hodinu, takže to některé začínalo nudit a protože bylo 10 hodin večer, tak někteří začali skoro usínat. Po parlamentu se zpívalo a Jirka hrál na elektrickou kytaru až dlouho do noci. Potom se šlo spát, protože se příští den měnil čas a spalo se o hodinu míň.
David Holický
↑ 3.den
V neděli jsme se vyspali o hodinu míň, protože se měnil čas. Budíček jsme měli v 9 hodin, vzbudila nás písnička, místo rozcvičky jsme si před farou zahráli (něco jako fotbal, ale když jsi kopl do míče, musel jsi oběhnout branku svého družstva). K snídani jsme si pochutnali na chlebě s máslem a kolečky salámu. U snídaně jsme se domluvili, kdo jde do kostela na mši a ti, kdo zůstanou na faře, budou mít volný program. Poté, co jsme vyšli z kostela, jsme od 11:45 do 13:00 hráli vlajkovku. Nikdo nevyhrál, protože byla remíza. Následoval oběd. Měli jsme nudlovou polévku a sekanou s brambory, které jsme okrájeli po snídani. Pak jsme si sbalili věci. Měli jsme na to asi hodinu a potom jsme valili na vlak, aby nám neujel. Ještě před tím, než jsme dojedli oběd, jsme si sbalili svačinu, kterou nám nachystal Petr. Dostali jsme pití, šunku s chlebem a delisu. Vlak jsme stihli, ale já jsem přepil, a tak jsem chodil pořád na záchod. Záchod byl hezký elektronický. Byly tam tlačítka na otevření a zavření dveří, spláchnutí a spuštění vody. Jeli jsme asi 2 hodiny, než jsme se dostali do Brna. potom šli k nástěnce a tam byl rozchod.
Lukáš
Novinky
- 18.6.2020 08:20
- 10.3.2020 14:13
- 20.8.2019 13:02
Kalendář akcí
<< květen 2024 >>
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |