↑ 4. Cyklisťák Brno-Matějovec

Vyjížděli jsme v sobotu ráno 6.8.2010. Na jízdu na kole nebylo příliš přívětivé počasí. Celý týden bylo vcelku slušně, ale v sobotu začalo silně mrholit. Občas to přecházelo až v jemný déšť. Začali jsme tím, že jsme dali věci do klubovny, popřípadě do speciální přihrádky, ze které se potom věci přesunuly do doprovodného vozidla, se kterým jsme se měli opět setkat až večer. Následoval příkaz /wave a vyrazili jsme směr Matějovec.
Složení naší máločlenné výpravy: Vojta, Joža, Michelin, Radim, Jeňour, a vedoucí: Pazour, Ondra a fotograf Petr.
Vyjeli jsme směr západ. Po cca hodině jízdy v dešti jsme dorazili na zastávku MHD vedle cukrárny, kde jsme se schovali před deštěm. Po přestávce jsme zjistili, že na zastávce je wi-fi. Předpověď počasí nevypadala moc příznivě. Přesto jsme se vydali vodyplnou cestou dále na západ. Podařilo se nám během celé cesty snížit světovou populaci slimáků na polovinu pomocí kolektivního rozjíždění bicyklem. Další významější zastávka byla v obytné zóně, kde nám Pazour nabízel arašídy v pikantním těstíčku. Pořád lehce mrholilo, tak se další zastávka udála až se trochu vyjasnilo, což bylo vedle obchodu COOP (ne COOP to), kde si většina z přítomných koupila zmrzlinu (nic nezahřeje tak jako kraťasy a zmrzlina). Odpoledne naštěstí přestalo pršet a dokonce na pár chvilek vysvitlo slunce. Většinou jsme jeli po silnici, projeli jsme pár vesnic a městeček. Další významná zastávka byla u supermarketu Billa, kde jsme si koupili něco na zub i na chuť.
Radim: „Už musíme jet, tady padají takové perly, že se to nedá!“
To už jsme byli téměř v Českém Rudolci, tzn. skoro na konci naší cesty. Když jsme ho projeli, vyšlapali jsme finální kopec a sjeli finální sjezd, dorazili jsme do Matějovce se 120 km v nohách v čase přibližně 12,5 hodiny. Byli jsme rádi, že jsou pro nás nachystaná suchá teepee, protože večer po našem příjezdu začalo zase pršet.
Vojta Popelka