přeskočit na menu

PANTHERS 35th division of scouts Brno

01. den | 02. den | 03. den | 04. den | 05. den | 06. den | 07. den | 08. den | 09. den | 10. den | 11. den | 12. den | 13. den | 14. den | 15. den | Moje samotka - Adam |

↑ 01. den

Já společně s dalšími devíti lidmi, kteří dojeli na kolech už v pátek, jsem se neúčastnil odjezdu od kostela. Pohodlně jsme se vyspali v týpkách neobydlených světluškama, ven se nám ale nechtělo, protože poměrně vydatně pršelo. Tak jsme v týpkách počkali na příjezd zbytků táborníků v busu. Hned jak bus dorazil nastalo ryhlé vynášení věcí. Když se jel autobus otočit, tak náhodou zapadl. Po rychlé poraě byl vyslán Zevl pro traktor. Zhruba po 15 minutách dojel, ale ne s traktorem, ale s hasiči. Ti nám pomohli, a tak jsme mohli naložit světlušky a ty mohly odjet do Brna. Poté jsme se konečně mohli v týpkách zabydlet. Následovala prohlídka tábora, pro ty co jsou tu poprvé. Zanedlouho po ní už byla večeře v podobě chlebu se sádlem. Po večeři jsme se opět odebrali do týpek a pak až se začalo stmívat jsme byli opět svoláni do jídelny, kde jsme udělali hada a odebrali jsme se ke žralokovi. Tam jsme oficiálnš zahájili tábor a Zevl na úvod pronesl pár slov. Pak jsme pomalu po jednom odcházeli a každý symbolicky nesl svíčku. V teepee vedoucích pak byl oheň u kterého nám rozdali něco jako bodovací knížky a taky každé družině dali podle umístění kousky mapy. Na závěr byla hygiena a spánek.
Joža

↑ 02. den

Ráno byl budíček. Ranní rozcvičkou jsme zahájili den. Měli jsme na snídani chleba se sádlem. Po snídani jsme si uklidili v teepee a šli jsme na devo, abychom měli čím topit. Potom následovali nějaké hry.
Mezi různými hrami byla svačina, následoval oběd. K obědu jsme měli nudle s mákem. Po obědě jsme měli odpolední klid. Po odpodením klidu byla druhá svačina. Potom následovali nějaké hry.
Byla večeře, k večeři jsme měli chleba s cibulí.
Kuba Hanák

↑ 03. den

Poprvé bylo normální ráno. Budíček v 7:30, ranní píseň a rozcvička. Klasická chlebová (uznávám i vánočkovou) snídaně s čajem, však to znáte.
Po snídani byl Jindrův seznamovací program "Líbím se ti.cz", kde nejdřív v první fázi bylo cílem uhodnou neznámého z druhého týmu, popř. najít pro sebe ideálního kamaráda/kamarádku (/otroka). V druhé fázi každý řekl svoje jméno, co rád jí a co rád dělá (Jmenuji se Meloun a mám rád strupy) a ten další už kromě svých informací musel říct i všechny předchozí. Tato hra byla naštěstí přerušena etapou "Výlov", kde bylo za úkol najít na dně schované, izolepou oblepené kameny v dolním jezírku. Etapu vyhráli Svišti, druzí Mamuti a třetí Kamzíci (u vlčat netuším), čímž se u nás skóre přesně srovnalo. Po etapě byl taky oběd a hlavně HEC.
Abyste rozuměli, na tomto táboře Zevl vymyslel hecovací soutěž. Každý den je vyhlášen jeden hec, který se dobrovolní účastníci snaží splnit. Někdy může vyhrát jen jeden, jindy všichni.
Jeňour

↑ 04. den

Ráno se nic nestalo, jen ta otázka dne byla zvláštní. Po snídani byl sběr lesních plodů (borůvek) na oběd. Následoval turnj v ufobalu (jen pro skauty). Vlčata zatím pozorovala hec. Po obědě byli volitelné programy a koupání. Jak jsme se vrátili byla mše. Po večeři byla etapa nazývaná Minas Morgul. Pak čtení a na závěr Astrovečerníček
Honza Cajzl

↑ 05. den

Ráno odešli skauti na čundr. Potom bylo volno a vlčata šla na výlet. Na výletě jsme si vařili landšmíd s bramborama. Petr nám četl o skautu. Po výletu jsme hráli pohádkový les. Večer jsme hráli Městečko Palermo. Potom byla stezka odvahy. Šli jsme za svičkama a pak ns převezl převozník. A tam jsme se podepsali. Převezli nás zpět a šli jsme do tábora.
Matěj

↑ 06. den

Dneska byl pozdější budíček, kvůli včerejší stezce odvahy. Rozcvičku jsem měl já, a tak jsme si s vlčaty zavzpomínali na zimu, protože nám bylo horko (alespoň mě bylo).
Na snídani jsme měli chleba s pomazánkovým máslem a salámem. Po snídani byly vlčátské dovednosti. Na oběd byly špageti a po obědě tradičně polední klid.
Petr si pak nachystal nějaké lanové překážky a odpoledne po svačině (meloun) se vraceli skauti z čundru. Po věčeří byla etapa, kdy Aragorn prochází stezkami mrtvých. Do těch je potřeba pořádně praštit, aby si toho aspoň všimli, takže pak šli všichni vyčerpaní spát.
Jirka

↑ 07. den

Ráno bylo jako obvykle, nic zvláštního. Jen ta snídaně potěšila ty mladší z nás, byla totiž nutella a ještě s rohlíkem. Nikomu se nechtělo moc dělat, poněvadž byl pátek, tak byla jen etapa, a zatraceně těžká. Museli jsme prolízat pavučinou (nesnáším pavouky), a po cestě pojít třemi checkpointy. Naštěstí mě uprostřed cesty vysvobodil zvon, který hlásal svačinu (oplatek). Poté mě zavázali oči a mlátili dekou (nevím proč, vždyť jsem nic neudělal), ale naštěstí zazvonil zvon a ohlásil oběd. Uf, oddechl jsm si (to jsem nevěděl, ýe mě to pěkně nafoukne, byla čočka). Na to jsem musel běhat po lese a potom mě narvali puding a pustili mě jít do fitka (ještě, že jsem nemusel jít na solárko). Najednou se začali stmívat, tak někdo začal čist a zpívat a jedli jsme těstoviny se zeleninou (to je taky nápad). S nafouknutým břichem mě zavedli doprostřed bažiny a nechali mě tam samotnýho. Po cestě zpět jsem si řikal - to byl zase den.
Tomáš Hudec

Ráno jsme se všichni probudili do nového a pro pověrčivé nešťastného dne pátku 13.8.2010. Tak se pojďme poohlédnout jak to všechno nakonec dopadlo.
Nejprve proběhli ranní neodpustitelné rituály jako rozcvička atd.. Ke snídani jsme si poté dali výborný rohlík s nutelou. Dál následoval dopolední program. Ten první byla etapovka samozřejmě jak jinak než na motivy Lord of the ring. Měla název Pavučina. Hra spočívala v prolezení velmi zapleteného provazu mezi stromy, aniž by se ho kdokoliv dotkl. Vždy prolézala jedna družina, po jednom členu a vyhrála ta, která získala nejnižší počet dotyků provazu. Já osobně jsem se nedotkl ani jednou ;).
Na svačinu jsme si potom dali oblíbenou Vesnu. Následujícím bodem dopoledního programu byla oblíbená tradiční táborová hra Dekomlat.
Pro ty kteří ji neznají, je to hra v kruhu, ve kterém jsou dvě osoby se zavázanýma očima. Každá se snaží co nejdříve poslepu najít v kruhu smotanou deku a třikrát po sobě jí plácnout toho druhého. Kdo je rychlejší, vyhrává. Po skončení programu následoval oběd. Měli jsme bramboračku s čočkou na kyselo. Poté nám byl odměnou polední klid. A zanedlouho začal odpolední program, jehož první částí byli družinové hry. Hra, kterou jsme hráli s Mamuty byla opravdu dost hustá a jmenovala se Kočka a psi. Spočívala v tom, že jsme měli 4 stanoviště, na každém byl položený papír s tužkou a hodinkami. Všichni představovali nějaké plemeno psa a Jeňour kočku. Každý měl hadrovou kouli a každý pes hrál proti každému. Cílem bylo zapsat se na libovolný počet papírů a „zůstat“ zapsaný co nejdéle, dokud nedoběhne další a nezapíše se. Počítal se čas od vašeho zápisu, do zápisu dalšího psa a konečný součet vašich časů z každého papíru na všech stanovištích rozhodoval o vítězi. Hra byla vylepšena o možnost vybít druhého psa pomocí koule nebo si s ním dát souboj; a navíc tu byl bonus když chytíš kočku, získáš 5 min. „rezistentní“ zápis na některém z papírů, tzn. že nikdo další se na ten papír nemůže po tuto dobu zapsat. No prostě tahle hra byla fakt super, shodou okolností jsem vyhrál já. Poté jsme si dali puding s rohlíkem jako svačinu.
Protože jsme Dekomlat nedohráli, tak jsme se na něj vrhli. K večeři nás čekal těstovinový salát. Na večerní program bylo pro vlčata naplánováno zpívání i čtení a pro skauty hra s názvem Pohyb v bažinách. Bohužel či bohudík si tento program již dobře nepamatuji, tak vám o něm nic nepovím. Ale určitě následoval očekávaný spánek.
Tomáš Lamparter

↑ 08. den

Sobota začla jako ostatní dny tradičním táborovými rituály a následovala snídaně, na kterou byl SALÁM+RAMA+CHLEBA. Poté nádledoval dopolední program na jehož seznamu byl: CYKLORIDE, JÍZDA ZRUČNOSTI a VZDUCHOVKA. Jak již tradočně se jel náš oblíbený, měřený na čas tzv. EXTREME RACE MTB a následovala střelba ze vzduchovky. Letos vylepšená střelba na zavěšenou šišku. Na oběd byl SEGEDIN a SÁČKOVKA. Po poledním klifu byl VOLITELNÝ PROGRAM, ve kterém už nevím co se dělo. Potom jsme si odbyli PŘÍPRAVU IGNIS BRUNENSIS - prostě oheň. Pak následoval program s názvem NÁSILNÝ PUČ. Představte si co chcete. NA večeři jsme hlad ukojili krupicovou kaší, a aby toho nebylo málo, byl ještě večerní program MAJÁK a slibované IGNIS BRUNENSIS.
Tomáš Lamparter

↑ 09. den

Po rozcvičce a ranní písni následovala snídaně: vánočka a kakao. Po snídani jsme nejprve oškrábali brambory na oběd a poté jsme jeli do kostela v Matějovci. Poté co jsme přijeli, byla etapa s názvem Branná povinnost. Rozdělili jsme se do tří skupin. Každá se skládala z jedné skautské a jedné vlčácké. Byla dána dvě stanoviště, která jsme museli ubránit před skřety a před dalšími družinami. K boji jsme používali zbraně, které jsme si vyráběli již dříve. Na oběd byla hrachová polévka a smažený sýr s bramborama. Po poledním klidu následoval program s názvem Extreme team sport, což byla aktivita podobná triatlonu, ale ve skupinkách po třech lidech. První čast byla na člunu na Hlaďáku, kde jsme musli obeplout ostrůvek, potom jsme musli tlačit jednoho člověka na kole, nebo se jej alespoň držet a třetí částí bylo nešení jednoho člena. Následovalo sprchování, které už bylo opravdu potřebné. Na večeři byl chleba v česnekovou pomazánkou. Večer byl odpočinkový program.
Petr Bartek

↑ 10. den

Dneska odjel Jindra! Odjel v časných ranních hodinách, naštěstí jsem se s ním stihl rozloučit aspoň já. Ke snídani byl chleba se sádlem. Pravda, nepatří k nejoblíbenějším, ale výživný je určitě. Pod názvem dopoledního programu „Ať si neukopnu palec“ se skrýval všemi očekávaný fotbalový turnaj. U vlčat stojí za zmínku hlavně souboj Vlků a Jelenů, kde emoce tekly proudem, naštěstí však bez dlouhodobějších následků. U skautů se hrálo finále mezi Mamuty a Svišti. Zde bych poznamenal, že zápasy ve skupině byly podstatně zajímavější (výsledek 8:0) mluví za vše. Svišti a Vlci dostali pohár a Kofolu, vyfotili se a bylo po akci. To nás ale čekala ještě etapa, při které jsme museli porazit Umbarské korzáry, zmocnit se lodi a vyjet směrem Minas Tirith. Tuto etapu vyhráli za skauty Kamzíci s nejméně zabitými členy. K večeři byly výborné masové placky s chlebem a pak už jsme šli spat.
Radim

↑ 11. den

píše Komár

↑ 12. den

Ráno jsme se všichni vzbudili a dokonce i já jsem vylezl okamžitě, poněvadž jsem měl na starost rozcvičku, hlavní náplní bylo běhaní okolo žraloka. Otázka dne: Kolik bylo přepadávajících byla uhodnuta ihned po nástupu a pak jsme se vrhli na snídani na rohlík. Byl výborný. Skoro celé dopoledne zabrala etapa: bitva před kovovými vraty, která se nemálo podobala hře, která nás všechny baví. Měli následovat skautské dovednosti, ale nakonec všichni řešili svoje stezky. Na oběd už nás však očekával bramborový guláš, a tak jsme se za ním ihned vydali. Po poledním klidu, kdy každý opravdu odpočíval, byla Komárova fitka a po ní jsme hráli pašeráky až do doby, kdy jsme dostali hlad. No naštěstí už byla večeře a tak jsme si vychutnali čočkový salát. Večer byl už jenom dobrovolný program a to čtení s Pazourem, ale většina členů se rozhodla jít radši spát, poněvadž všichni věděli, co má přijít zítra. Ale o tom, děti, až někdy příště…
Bacil

↑ 13. den

Ráno jako obvykla byla ranní píseň a rozcvička.Potom následovala hygiena a nástup.Po nástupu pro skauty zamyšlení se Zevlem a pro vlčata s Jindrou.Poté jsme se nasnídali a připravovali na závěrečnou etapu.Před odchodem se však jako etapa odlévali meče do dřeva a doplňovali mapy.Pak jsme konečně mohly jít.První kontrola byla poblíž Hladového rybníka,tady se přenášela voda rukama do kotlíku.Pak jsme šli na kopec u Matějovce,šli poslepu k další kontrole na které se luštila šifra,její výsledek nás zavedl na Farský rybník a odtud na kamínky hrobečky přes pole.Zde se lezlo přes propast po laně.Pak jsme šli pro jídlo a směrem do Českého Rudolce ke kostelu kde jsme rychle našli kontrolu u zdi na rozdíl od Mamutů kteří si mysleli že jeto šifra.A tak jsme vyrazili směr Peníkov avšak v půlce cesty se o nás odtrhli Mamuti.Když jsme přišli do Peníkova zjistili jsme že se musíme vrátit,protože jdeme špatně,nakonec jsme našli kontrolu na ostrůvku na nějakým rybníku a šli k Rohlíku.Tady jsme se přestrojili za skřety a pronikla na horu osudu(skalku) zde jsme zničili prsten a vrátili se do tábora.
Ondra Havlíček

↑ 14. den

 Ráno jsme se probudili zmožení po včerejší etapovce. Na snídani byl chleba s marmeládou. Potom byla hra běhání po lese (víc už si nepamatuju). Následovala vycházka po okolí s Ruprdem, při které jsme měli hledat nejrůznější rostliny a zodpovídat na přírodovědecké otázky. Na oběd byly těstoviny. Potom jsme začali stavět slibový oheň. Až byl konečně dokončen, zahráli jsme si tradiční hru dobývání tábora. K večeři byly švédské stoly. Všichni jsme se pořádně nacpali a potom se šli převléknout do kroje. Slibák začínal tím, že ho slibující zapálili. Potom se odslibovalo (Lukáš Holub, Jakub Holuša, Warlík, Radek Jančík, Michal Házy a Vojta Juránek). A teď byla dražba způsobem vybírání. Myslím, že způsob dražení je lepší. Tímto skončil 14. táborový den. Ondra Holub

↑ 15. den

Poslední den byl velice náročný. Bylo zapotřebí sbalit všechny věci členů, týpka a celé tábořiště.
Po snídani jsme se rozdělili na skupiny a každá skupina se postarala alespoň částečně o úklid. Na oběd bylo vynikající rizoto, následoval poslední nástup spojený s rozdáním pamětních listů, zazněla státní hymna a většina našeho oddílu odjela domů.
Jen starší skauti přestupující k roverům a současní roveři zde zůstali na další táboření na Osadě Panterů.
Ondra

↑ Moje samotka - Adam

Začalo to tak, že jsem se rozhodl splnit tři bílé tesáky. Po obědě nás Petr vzal do lesa. Mě,Vaška,Dana,Matěje,Honzu,Kyselku a Kubu K. První se odpojil Dan, potom Vašek a pak já.Moje samotka byla na kraji lesní školky kousek od plantáží.Ostatní se se mnou rozloučili.Pak odešli.Rozdělal jsem si deku a začal jsem číst knížku.Potom jsem šel na záchod.Tak asi po půl hodině jsem si dal kousek delisy. Potom jsem si četl.Zatím to probíhá v pohodě.Na chvíli jsem usnul.Za chvíli mě vzbudilo svědění. Musel jsem se přesunout kvůli mravencům. Začal jsem psát dopis tetě.Dojedl jsem delisu. Začal jsem si zase číst.Potom jsem šel na záchod. Napil jsem se a šel jsem si číst. Začalo se zatahovat.Doufám , že nebude pršet .Je dobře slyšet zvonění z tábora. Chtěl bych vědět, kolik je hodin. Nemám u sebe hodinky.Zas jsem usnul.Začal jsem si číst a zase jsem usnul.Probudil jsem se a dal jsem si kus oplatky, kterou mi dal Petr. Potom jsem si četl. Slyšel jsem, jak se na něco zvoní. Zajímá mě, co dělají ostatní. Dal jsem si pár borůvek.Napil jsem se.Začal jsem číst druhou knížku. Doufám, že fakt nebude pršet. Pořád hřmí. V dálce vidím blesky. Zdá se mi, že jsem slyšel zvonění na nástup. To bude tak osm hodin. Teď kolem mě proběhl hraboš. Už je skoro tma. Doufám, že někdo brzo přijde. Pořád se blýská. Ještě že ne tady.Skoro nic už nevidím, je moc velká tma.Už slyším Petra a to je asi konec mojí samotky.
Adam Krajíček

mo	tu	we	th	fr	sa	su
		1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29	30	31