Osada Panterů - 1. brigáda

5.10.2007 - 6.10.2007


Pátek | Sobota |

↑ Pátek

Sraz naší expedice byl stanoven na 17h. Hnán chutí objevovat jsem vyrazil s 20 min. předstihem, abych byl na srazu první. No nepovedlo se, Rupd už tam byl a se slovy: „proč tam musím jet" mě podal levici. Mezitím jak přicházeli ostatní, jsem si ze skříňky vzal celtu, lampy, varič a bomby. Jako poslední přišel Ivan s tím, že auto má před bránou, ať si do něj hodíme věci. Věci jsme si hodili akorát tak k němu, protože nám zapomněl dát klíčky. Honza pro ně skočil ale ve výsledku to bylo jedno, protože se nikomu z nás nepodařilo otevřít kufr. Postupně Honza s Řechtym zkusili zmáčknout co se dá, ale k žádnému výsledku to nevedlo. Teda vlastně vedlo, z auta se začínali ozývat nejrůznější zvuky ale kufr se neodevřel. Pak konečně přišel od klubovny Ivan a kufr nám otevřel. Možná jsme na to šli moc složitě, stačilo ho totiž otevřít klíčem :). Když Ivan otevřel kufr svého Sharanu, trošičku mnou zacloumala nejistota..kufr nebyl zrovna největší, ale to při počtu sedmi sedadel se nedalo ani očekávat.
Nakonec se vš povedlo a Sharan naplněný až k prasknutí vyrazil směr Matějovec.

Mě se sedělo celkem pohodlně, jen občas jsem zezadu zaslechnul sténání Ruprda a Petra. Asi neseděli nejpohodlněji – hlavy skloněné, na klíně baťohy a k tomu si nemohli otevřít okno jak potřebovali. Když se zdálo, že sténání ustává a kluci umdlévají, otevřel jsem jim na chvilku okno, abych jim dodal trošku kyslíku. Řechty Ivanovi zatím popisoval svoje omrzliny z výstupu na Mont Blanc. Cesta rychle ubíhala a za hodinku a půl jsme dorazili na naše tábořiště.

Vyskládali jsme věci a někteří blázni v pološeru vběhli do lesa hledat houby. Řechty zatím začal rozmrazovat mořské tresky na večeři. Blázni se stali mezitím ještě většími blázny a začali hledat houby i v naprosté tmě za svitu plynové lampy campingaz. Naštěstí je přilákala vůně na ohni pečených ryb, jinak by ty houby hledali snad celou noc. Ryby byly výborné – ale na to jsme u Řechtyho už zvyklí. Řechty pak připravil další dávku, která ale byla už o něco horší – ne kvalitou pečení ale počtem kostí. Někteří je už nechtěli, myslel jsem si že byli plní ale s odstupem času mám pochybnosti, jestli to náhodou netušili. Večer jsme zakončili debatou nad plány tábořiště a přitom jsme popíjeli vínko a kluci kofolu. No, někteří, nechci jmenovat ….jak se Honzo máš? :), spíš slopali, protože jim ráno bylo špatně.

Oba naši mrňousové Ruprd a Petr a s nima naši odchovanci vedoucí Jindra a Honza šli spát (alespoň nám to tvrdili) a Já s Ivanem a Řechtym pokračovali v debatě. Ze srubu ze za chvili ozývaly nejrůznější rány, doprovázené smíchem. Moc jsem nechápal co se děje a tam jsem se šel na naše „děti” podívat. Důvodem tohoto veselí byla myš, kterou se snažili všichni chytit.
Kolem druhé hodny jsem zalehnul i já a donutil i ostatní jít spát. Ivan a Řechty spali venku, aby si užili této krásné, jasné, podzimní noci.

Milan

↑ Sobota

Probudili jsme se do krásného rána a Milan nelenil a začal již za rozbřesku se svojí houbovou sbírkou. Než se celý tábor najedl, provedl hygienu a takové ty věci, tak se Milan přiřítil s plným košíkem. Poté následovala poslední válečná porada a šlo se k tomu krásnému místu, kde snad budeme za čas tábořit. Jak již možná všichni víte, tak jsme si původně mysleli že koupené pozemky jsou v místech kde tábořili před lety skautky, ale není tomu tak. Stali jsme se sousedy bývalého tábořiště. Naše pozemky se skládají z krásné, většinou suché a rovné louky, která má 2 oddělené části. 3. Část je právě úsek mezi bývalým tábořištěm skautek a naším, avšak tato nudle je pro tábořiště prakticky nepoužitelná. Nejdříve jsme si podle katastrální mapy a leteckých snímků letmo vyměřili tábořiště a chvíli se jím kochali. Poté jsme prozkoumali i onu úzkou nudli (rostou tam lísky na saunu tak na to mysleme). Došli jsme na tábořiště skautek a tam také chvíli rozjímali. Po staré cestě jsme ne vydali směrem k Matějovi a chvíli jsme strávili u rybníka za Matějovcem o kterém jsme skoro nevěděli že tam je (je dobře maskovaný). Cestou zpět se nic neobyčejného nepřihodilo, jen si Milan zaskládal náruč bedlemi. Po návratu na staré tábořiště následovala v jídelně bouřlivá debata nad možnými alternativami. Snažili jsme se zhodnotit všechna +i- možností které se nabízely. Poté jsme také částečně rozplánovali v jakých etapách bude naše zabydlování na osadě Panterů pokračovat. Až bylo vše téměř vyřešené, vydali jsme se na houby. Podle fotek můžete posoudit jak moc rostly či nerostly. Nakonec jsme vše uklidili a dali do původního stavu. Naskákali jsme do auta i s našimi houbařskými úlovky (nebyla to taková sranda jak to vypadá). Asi kolem 4. hodiny se naše výprava vydala na zpáteční cestu. U klubovny jsme prožili poslední napětí tohoto dne, zda Ivan nechal mobil na tábořišti, ale naštěstí začal zvonit v autě. Poté jsme se rozloučili a zamířili obtěžkáni úlovky domů.

Řechty

News

Calendar of Events

<< april 2024 >>

motuwethfrsasu
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30

Questionnaire


Statistics

© 2005-2024 Panteři a Kokino
verze 3.0.0