↑ Pětidenák

Pětideňák se konal o jarních prázdninách, to bylo od soboty 18.2. do středy 22.2. v Matějovci. Účastnilo se ho 10 lidí: Jirka, Ondra, David, Bobr (Tarpani), Milan, Mládě, Jéňa (Kamzíci), a Marek (Jeleni), Ivan a pan Krčál. Původně se měli účastnit jen Tarpani, rádci a Ivan, ale jeli i Jéňa a Mládě, aby nás bylo víc. Bydleli jsme na matějovecké faře, která patří 23.oddílu Brno-Lesná.

SOBOTA- Sraz byl v 9.45 na konečné. Část lidí jela autem s Ivanem a část s Krčálovýma. Do Matějovce jsme dorazili asi v poledne. Ke vší smůle nebyl venku sníh a rybníky nebyly zamrzlé, jak jsme si mysleli. Na faře byla větší zima než venku. Po obědě ( vlastní zásoby )
jsme šli na tábořiště 23. oddílu. Od tam jsme šli na nové tábořiště (viz Šplouch 3. ročník I)
Večer jsme šli s Ivanem na staré tábořiště. Tam jsme měli rozdělat oheň (každý sám) pomocí věcí z KPZ a nasbíraného chrastí.

NEDĚLE- Po budíčku a snídani jsme šli na mši do Rudolce na 9.3O (služba jela autem). Po mši jsme šli zpátky lesem a stavili jsme se na starém tábořišti. Po obědě a poledním klidu nám Ivan připravil hru. Jedna skupina (Kamzíci + Marek) šli někam ven a tam plnili nějaký úkol. Druhá skupina (Tarpani) vyrazila asi 2O min. po nich. Věděli jsme jen azimut pod kterým šli. Řekli jsme si, že šli do Radíkova. Tam jsme zahlídli 1.skupinu, jak odcházeli, což jsme nevěděli a hledali je tam a samozřejmě je tam nenašli. Na st. tábořišti bylo vyhodnocení hry. Večer po večeři byl uzlovací závod.

PONDĚLÍ-Na snídani byl porič (Milanovi chutnal tak, že ho nechtěl jíst). Dopoledne jsme hráli za farou fotbal. Odpoledne jsme šli směr Stálkov. Cíl cesty byl tábor ve skalách. Tam jsme se nasvačili a šli zpátky. Ušli jsme asi 1O km. Milan po cestě chytil „perníkovku“ (nemoc z nedostatku perníku).

ÚTERÝ-Vstali jsme dost brzo, protože celodenní program byl výlet na Landštejn a zpět. Po cestě Milan hledal v potocích rostlinky do svého akvárka. V potocích, kolem kterých jsme šli, Jirka a Bobr pouštěli tenisáky. Když jsme přišli na Landštejn, bylo hrozný vedro a byli jsme celkem ušlí. Kousek za Landštejnem jsme si udělali oběd - chleba a měkkej sýr s česnekem
(ten jsme jedli skoro pořád) a čaj. Zpátky jsme šli přes přehradu Landštejn. Cestou jsme zabloudili, ale už jsme se nevrátili a ušli jsme asi o 1 km víc. Cestou jsme taky hráli hru: na stromě byly uvázány uzlovačky a měli jsme je odvazovat, v čemž nám bránil strážce stromu. Vrátili jsme se pěkně ušlí, ušli jsme totiž asi 15 km. Po večeři jsme hráli na larvy (schovávání věcí v místnosti).

STŘEDA-Vstali jsme brzo, abychom si mohli sbalit věci a uklidit faru. Pak jsme hráli fotbal a lakros (indiánská hra). Odjeli jsme asi hodinu po obědě. Cestou jsme se stavili v Pfaffenschlagu (vesnice zaniklá v husitských válkách. Tedˇ tam jsou jen základy domů) a byli jsme se podívat na jeden Řopík (betonový bunkr z války). Pak jsme se ještě zastavili ve Slavonicích. Cestou do Brna se Krčálovi od nás odtrhli, protože jeli do Luk. Do Bystrce jsme dojeli asi v 19.15.


Musím ještě dodat, že Ivan nás po celý pětideňák fotil a my jsme vždy před foťákem utíkali, protože jsme nechtěli být na fotkách. Ivan nás proto fotil tam, kde jsme nemohli uniknout, například Jirku vyfotil na šutru, odkud nemohl rychle uniknout. Sice jsme tam neměli sníh a nebyly zamrzlé rybníky, takže brusle a hokejky jsme táhli na nic, ale jinak to za těch 250 Kč stálo.

Podle kroniky Tarpanů psal David (Tarpan).